Hagar Qim patří k nejznámějším megalitickým chrámům na Maltě. Byl vykopán a částečně opraven v letech 1839–1909. Datuje se do tzv. tarxienské fáze (přibližně 3600–2500 př. n. l). Areál je tvořen celkem 4 chrámy: největší, centrální (symbol celého komplexu) je uprostřed, orientovaný svou nejdelší osou z jihozápadu na severovýchod; ostatní jej v půlkruhu ze severu obklopují.
Chrámový komplex se nachází na jižním pobřeží ostrova Malta, na svahu mírně spadajícím k moři, oproti malému ostrůvku Filfla. Přibližně o 300 metrů dále k moři se nachází další megalitický chrám Mnajdra. Oba chrámy se nalézají v zcela nezastavěné, opuštěné části ostrova, což zvyšuje jejich působivost (oproti uprostřed města ležícímu Tarxienu).
V centrálním, nejlépe dochovaném a nejmonumentálnějším chrámu se na jeho severovýchodním nároží nalézá vůbec největší monolit, jaký kdy byl použit na megalitických maltských stavbách: vysoký 3 metry a dlouhý přes 6 metrů váží, odhadem, kolem 57 tun. Jiný monolit měří na výšku cca 5,2 metru.
Bylo zde nalezeno větší množství sošek tzv. tlustých kněžek, z nichž nejznámější je Venuše maltská. Značná část těchto typických sošek je však nejasného pohlaví.
